Berlin, Berlin!

Po příjezdu z Ameriky jsme se plně vrhli na naše studentské povinnosti. Celý semestr jsme pilně studovali a nakonec se to vyplatilo. Za odměnu jsme se rozhodli, že si po zkouškovém období někam vyrazíme. Už dlouho jsem se chtěl podívat do německého Berlína, a tak když jsem našel akci Student Agency, kdy pár zaplatil za cestu jen polovinu původní ceny, bylo jasné, kam pojedeme. O víkendu 14.-16. 2. 2014 jsme vyrazili na sever.

Plánování a samotná cesta mi připomněli naše jednodenní výlety v USA.. Tradiční honička a blázinec.. Vstávat před pátou v Plzni, hodit na sebe oblečení, tramvaj, v 5:30 nasedat do busu do Prahy, snídaně v autobuse, v 6:30 být v Praze, metro, přesun na Florenc, v 7:30 nasednout na bus do Berlína.. Uf, sedíme.. Za pět hodin máme být v cíli, takže alespoň máme chvíli na spaní. Usnout bylo opravdu těžké, obzvlášť když se vás policie rozhodne kontrolovat jak z české tak z německé strany. Spát se tedy bude až večer, nevadí.. Ještě než dokoukám film na obrazovce přede mnou, už nám obsluha hlásí, že jsme na místě.. (Za 4 hodiny!!).

Rozhlížíme se po ZOB (Zentraler Omnibusbahnhof) a já mezitím vytahuji průvodce. Malá knížečka s plánem města a zajímavostmi. Původně jsem si říkal, že Berlín znám z knížek, ale nakonec jsme byli oba rádi, že průvodce máme s sebou. Nejprve se zajdeme podívat na Funkturm - malou kopii Eiffelovky, v které je restaurace. Nahoru ale nejdeme kvůli poměrně vysokému vstupu. Přesouváme se tedy na Straßebahn a vyrážíme směr Charlottenburg. Bohužel jedeme do čtvrti jménem Charlottenburg a ne k zámku Schloss Charlottenburg, jak jsem si myslel. No co říkám si, je hezky, tak dojdeme pěšky a trochu si prohlídneme okolí. Večer toho sice budu docela litovat, ale to teď ještě nevím. :) 

Funkturm s restaurací uprostřed

Snaha vyznat se v berlínské veřejné dopravě

Stanice S-bahn

Po pár minutách chůze dojdeme k zámku Charlottenburg. Prohlídku za několik euro si necháme s radostí ujít, Janča cvakne pár fotek a jdeme se podívat na zámeckou zahradu. Dalo se čekat, že v půlce února bude zazimováno a taky že bylo. Zima ale rozhodně nebyla, alespoň podle chlapíka co po parku běhal jenom v triku a v kraťasech.

Schloss Charlottenburg

Já před Charlottenburgem

Zámecká zahrada

Po prohlédnutí zámku jsme vyrazili metrem více do centra ke sloupu vítězství. Sloup je uprostřed velkého kruhového objezdu, na kterém se setkává pět ulic. Denně tady projede neskutečné množství aut a toho se dá, jak jsme viděli, parádně využít. Při každé červené na semaforech vběhli doprostřed přechodu dva žongléři, předvedli, co umí čekajícím řidičům a ještě před rozsvícení zelené stihli vybrat pár euro. Janča tyhle umělce natočila, tak mrkněte na video níže. 

Žonglování na přechodu

Siegessäule

 Siegessäule

Pohled na východní část Berlína

 My pod sloupem vítězství

Vyhlídka ze sloupu nás oba skvěle naladila, a tak vyrážíme znovu k metru a frčíme na největší nákupní třídu Kurfürstendamm. Ku-damm jak tuto ulici Němci zkráceně nazývají je plná světových značek a tím pádem i plná lidí. Janina je mezi svýma. Je celá bez sebe. Přes veškerou únavu najednou ožije, natož když uvidí obchod Forever 21. Tenhle obchod navštívila poprvé v Atlantic City, kde si koupila super oblečení. Únava ale přesto vyhrává a Janča dá místo obchodům přednost metru a cestě do hotelu. Samotného mě to dost překvapilo, ale vzhledem k tomu, že v Berlíně budeme trávit ještě další dva dny, jsem poměrně v klidu. Na nákupy bude určitě ještě spousta času. Ještě před nasednutím do metra a odjezdem na Alexanderplatz se podíváme na památeční kostel císaře Viléma. Když vidíme zničenou věž kostela oběma nám tak trochu zamrazí. Člověk přeci ví, že válka byla a že to bylo hrozné. Přes to jsem ale při pohledu na opravdový důkaz toho, že celý svět byl ve válce, trochu překvapený. Jako kdybych až teď uviděl důkaz a teprve teď mně to došlo. Zvláštní..

Kaiser Wilhelm Gedächtnis Kirche

 Uvnitř kostela (vyfoceno i přes zákaz)

Fernsehturm na Alexanderplatz

Do hotelu dorážíme těsně před zavřením recepce. Jsme šíleně unavení, a tak jsme rádi, že jsme na pokoji a brzo padneme do postele. Pak už následuje jen taková naše klasika: sprcha, napsat domů a film při kterém Janina usne během prvních patnácti minut. Ještě něco naplánuji na zítřek a jdu taky na kutě.

Další den začínáme skvělou snídaní na hotelu. Oba se pořádně najíme, což znamená, že Janina se nají tak akorát a já se přežeru k prasknutí. Kolem desáté odcházíme zkoumat východní část Berlína. Kousek od hotelu je Alexandrovo náměstí (Alex), na kterém je krásně vidět, že patřilo do východního Berlína. Beton, beton a zase beton, z kterého sem a tam vyroste beton do výšky jako například Weltzeituhr, které ukazují čas ve všech místech na světě nebo také známá televizní věž. Na náměstí je ale také pěkný kostel (Marienkirche) a typická červená radnice. 

Weltzeituhr

 Marienkirche


Rotes Rathaus


Neptunova kašna na Alexanderplatz

Fernsehturm

Fernsehturm a já


Janina s méďou

Postupně přecházíme na Museuminsel - ostrov kde jsou pouze muzea. Do žádného jsme nešli, ale alespoň si vyfotíme nádherné budovy včetně Berlínské katedrály. Pak už jen jdeme známou ulicí Unter den Linden, která je bohužel plná jeřábů, které opravují co se dá, než začne léto. Cestou k Braniborské bráně jsme ještě odbočili na malé symetrické náměstí, kde se nachází Berliner a Franzözischer Dom. Vstupné je zdarma a tak se na necelou hoďku opět zajímáme německou historií, na kterou překvapivě Němci dávají docela důraz. Člověk by si myslel, že Berlín (a myslím si že můžu mluvit i za celé Německo) se bude své minulosti co nejvíce vyhýbat. Části berlínské zdi, památníky, muzea a ještě mnohem víc, to všechno nás s Janinou přesvědčilo o opaku. To ale neznamená, že samotní Němci se o válce baví jakoby nic. Stále bych to bral jako citlivé téma. No, to už jsem ale odbočil trochu jinam..

 Museuminsel - Berlínská katedrála

Museuminsel - Altes Museum

Museuminsel - Národní galerie

Nejlepší fáro v Berlíně

Berliner Dom

Franzözischer Dom

Konzerthaus

Za chvilku už stojíme před nejznámějším symbolem Berlína - Braniborskou branou. Je tu šíleně přelidněno, chystá se tu nějaký protest a divní chlápci v kostýmech vám za pár euro nabízejí vyfotografování se s nimi. Rychle cvaknout pár fotek a honem pryč. Za chvilku stejně máme být u budovy říšského sněmu, kam jsme se na návštěvu museli nejdříve registrovat na internetu. Čeká nás stejná kontrola jako na letišti. A nebyl bych to já, aby se mnou neměli při skenování batohu problém. Tentokrát to překvapilo hlavně mě. Nečekal jsem, že gumový kroužek na posilování předloktí bude takový problém, ale asi jsem s ním mohl udělat uvnitř velký poprask, a tak mi ho pro jistotu zabavili. Z Reichstagu máme skrz prosklenou kopuli znovu pěkný výhled na celé město. Půjčíme si skvělého audio průvodce a pomalu stoupáme nahoru po obvodu kopule. Následuje svačino oběd v podobě curry wurstu. Nevypadá to tedy moc vábně, ale zkusit se musí všechno. No a ve výsledku to zase tak špatné není. Po jídle popojdeme asi 200 metrů a už jsme zase u historie. Památník Holocaustu v podobě 2711 šedivých kvádrů a podzemního muzea na nás opět přenáší hrůzy války. Trávíme zde asi nejvíce času ze všech navštívených památek.

Branderburger Tor

Výhled z Reichstagu

  

Reichstag uvnitř

Kde mám ruku?

Currywurst YUMY!

Holocaust Mahnmal

Když se dostaneme z podzemního muzea, začíná pomalu zapadat sluníčko. Zaskočíme ještě rychle na moderní Postupimské náměstí a ještě pádíme na bývalý přechod mezi západním a východním Berlínem - Checkpoint Charlie. Tam dorazíme až za šera. Rychlé zkouknutí zbytků berlínské zdi a vyrážíme směr hotel. Na Janině je už vidět značná únava. Ano, znovu jsem to přehnal, bylo toho až moc. Na zpáteční cestě spolu prohodíme jen pár slov. Mrzí mě to, ale už je pozdě. Výsledek je ten, že jsem naštvaný sám na sebe, že jsem to mohl naplánovat všechno líp, ale to už teď nezměním. Cestou se ještě zastavíme v super obchůdku s čokoládou, kde byly z čokolády postaveny všechny památky Berlína. Byl to náročný den, ani nevíte jak jsem byl rád, že jsme na hotelu. Ještě před spaním se domlouváme, že celý zítřek strávíme nakupováním. Doufám, že tím Janče vynahradím dnešní památkovou smršť.

Postupimské náměstí

Zbytky Berlínské zdi

Checkpoint Charlie

Čokoládový Reichstag

Čoko kostel

Berliner Dom

Koncertní sál

Berlínská katedrála

Neděli znovu začínáme opět pořádnou snídaní, vracíme klíčky od hotelu a s plnými batohy vyrážíme směr Primark. Primark je obchod s oblečením, do kterého se Janina chtěla podívat. Po vystoupení z metra nás ale čeká nemilé překvapení. Je zavřeno. Později se dozvíme od jedné paní v metru, že v neděli je všechno zavřené, a tak se náš dnešní plán hroutí jako domeček z karet. Připadám si jako blbec. Autobus domů jede až v 17:00 a my máme víc jak 9 hodin. Jedeme ještě zkusit štěstí na Kudamm, ale i tam je všechno zavřené. Přejíždíme S-Bahnem tam a zpět a já mezitím hledám v průvodci něco zajímavého. Něco se našlo, a tak se jedem podívat na největší zachovalý kus berlínské zdi. Odpoledne naštěstí objevíme obrovský blešák, kde strávíme asi dvě hodiny. Nakonec ten den nebyl až tak špatný.. No spíš si to dnes už tolik nepřipouštím.

I am not a nugget!

Německý Ampelmann

Berlínská zeď

Oberbaumbrücke

 Berlínská zeď

Blíží se pátá odpoledne, a tak je čas se vydat domů. Čeká nás už "jen" jízda domů. Nasedáme do autobusu a frčíme směr Praha. V autobuse ještě rychle zarezervuji další místenky z Prahy do Plzně. Pak už jen půlhodinový pochod Plzní (ujel nám noční bus) a jsme konečně doma na koleji. Padáme za vlast. I když poslední den tolik nevyšel, dnes s trochu větším odstupem můžu říct, že celý výlet stál za to. Rozhodně bych se neváhal do Berlína někdy vrátit. Je to město, které má stále co nabídnout. 

Užitečné odkazy: PRŮVODCE , HOTEL.