Právě začínám psát poslední část dalšího velkého letního dobrodružství. Ještě určitě přijdou minimálně dva články na téma Norsko - jeden plný videí, která jsme za ten měsíc natočili a druhý takový shrnující s našimi postřehy z cest (a možná i takový malý průvodce s odkazy a adresami). Ale teď už co se dělo ten poslední týden před návratem do Čech.
Bezprostředně po uploadování posledního článku jsme vyrazili na sever. Před námi byl poslední trajekt přes fjord a hlavně Trondheim. Před každou prohlídkou města jsme čelili problému kde spát? Čím více se naše auto přibližovalo k norským metropolím, tím těžší samozřejmě bylo najít odlehlejší místo, kde zaparkovat, "zadeklovat" okna a usnout. Po přibližně hodině hledání jsme ale vždy něco vhodného našli.
Večer před návštěvou Trondheimu jsme vše pečlivě prostudovali, vymysleli plán na prohlídku města a usnuli. Parkování v Norsku je dost drahé (ostatně jako všechno tady), takže jsme pokaždé hledali co nejlevnější parkoviště, klidně i mimo centrum. Tak tomu samozřejmě bylo i v Trondheimu. Třikrát jsme přeparkovali, abychom nakonec stejně mimo centrum platili 20NOK/hod. Nevadí. Přeci jen - kolikrát se sem ještě za život podíváme? Když už jsme tady, pořádně si to užijeme. Zaplatili jsme parkování na šest hodin dopředu a šli zkoumat město. Dobré na norských městech je, že vše je relativně blízko, takže využívat veřejné hromadné dopravy není potřeba. Podívali jsme se na starou část města, Nidarosův dóm a vylezli na televizní věž. Zhruba den předtím jsem začala mít strašné chutě, konzervy mi lezly krkem. A tak se stalo, že jsem narazila na malý sushi stánek a nacpala se syrovými rybami. Nevím, jestli to bylo tou polotovarovou dietou, ale takhle mi ještě nechutnalo.
Norsko, Trondheim: Katedrála
Norsko, Trondheim: Stará část města
Norsko, Trondheim: Centrum
Norsko, Trondheim: Potkan obědvá u 7 Eleven
Po šesti hodinách strávených v Trondheimu a jednom potkanovi svačícím u obchodu s potravinami, jsme ještě ten samý den popojeli o 200 km na jih. Celou dobu, co jsme byli v Norsku jsme neviděli hvězdy (až na samotném konci, těsně před odjezdem), a protože jsme o tomhle téměř půlnočním slunci chtěli mít nějaké svědectví, rozhodli jsme se, že uprostřed noci natočíme krátké video. Bohužel jsme byli ale vždy tak unavení, že ani nařízený budík nás nedokázala na těch pár minut vyrušit ze spánku a donutit nás něco dělat.
Další den po Trondheimu jsme si dali čistě cestovní den. Cesta na sever, která nám podél západního pobřeží trvala asi dva týdny, nám pod nohama uběhla za pár hodin. Původně jsme měli v plánu se projít po národním parku Rondane, ale nakonec jsme se spokojili pouze s výhledem ze silnice podél jeho hranic. Cesta náhorní plošinou byla neskutečně krásná a klidná.
Norsko: Kráva s ofinou
Norsko: Údolí
A tak jsme za jeden den dojeli na odpočívadlo asi 60 km od Osla. Když se Martin dostatečně vyblbnul na nedaleké provazové prolézačce, začali jsme plánovat další den v hlavním městě. Z vymakaných turistických brožur a map jsme nakonec sestavili hrubý plán celého dne. Šli jsme spát a byli jsme překvapeni, jak "brzo" (brzo = o půlnoci - pozn. autora) se tu stmívá.
V pátek jsme si přivstali, abychom z Osla vyždímali, co se dá. V průvodci jsme našli, že nejvhodnější věcí, kterou si jako turista v Oslu můžete pořídit, je takzvaný Oslo Pass. Za cenu 290 NOK jsme tedy měli zdarma téměř všechna muzea, galerie a turistické atrakce, parkování na veřejných parkovištích a pohyb veškerou veřejnou dopravou. Vše bylo skvělé, jen s parkováním to bylo trochu horší, protože se mohlo parkovat jen na určitých místech a pouze na stanovenou dobu (většinou 2 hodiny). Protože jsme ale neměli parkovací hodiny, jednoduše jsme za okénko dali lísteček s nápisem: "We parked at..." a každé dvě hodiny chodili do auta a čas přepisovali. Naštěstí na nás nikdo nepřišel a mi ušetřili majlant.
Den v Oslu byl naprosto perfektní. Navštívili jsme královský palác, Karl-Johans gate, Národní galerii, Munchmuseet, Vikingské museum, skokanský můstek, který v létě slouží jako rozhledna, operu a spoustu dalších věcí. Oslo Pass jsme využili tak moc, že kdybychom měli za to všechno platit jednotlivě, byla by cena minimálně dvojnásobná. Den jsme potom zakončili večeří v malebné malé restauraci přímo v centru, která byla jedna z nejlevnějších, ale rozhodně jí to neubíralo na kvalitě, spíš naopak! Martin si dal jelení ragú a já lososový steak. Nebudeme radši počítat, na kolik nás večeře v přepočtu vyšla, ale bylo to krásné zakončení našeho výletu a po tuctu konzerv jídlo chutnalo jako božská mana.
Norsko, Oslo: Královský palác
Norsko, Oslo: Fešné stráže
Norsko, Oslo: To se jen tak nevidí
Norsko, Oslo: Picassův kůň
Norsko, Oslo: Skandální sochy v Národní galerii
Norsko, Oslo: Skandální dům uprostřed města
Norsko, Oslo: Levitation trick
Norsko, Oslo: Opera
Norsko, Oslo: Marťa u opery
Norsko, Oslo: Najdi loď!
V jednotlivých muzeích Martina šokovaly skandální umělecké kusy.
Norsko, Oslo: Munchmuseet - Scetch of vulva
A při krátkém posezení u kafe se vedle na stůl vrhl hladový racek a sežral zbytky.
Norsko, Oslo: Drzý racek na Karl-Johans gate
Norsko, Oslo: Hledáme v mapách
Norsko, Oslo: Vikingská loď
Norsko, Oslo: Skokanský můstek
Norsko, Oslo: Martin ála děsivý polárník
Norsko, Oslo: Já ála milá polárnice
Norsko, Oslo: Pohled ze skokanského můstku
Norsko, Oslo: Před
Norsko, Oslo: ... a po
Norsko, Oslo: Skandální socha
Norsko, Oslo: Západ slunce na Karl-Johans gate
Celí uťapaní z Osla, další den jsme se trochu prospali. Na další dny už jsme neměli žádný konkrétní plán, takže jsme se rozhodli využít krásných letních dnů. Po krátké cestě na jih, zastávce ve městě Kongsberg, kde infocentrum o víkendu nefunguje a mají tam parkování dražší, než v Oslu, jsme nabrali směr Heddal a největší sloupcový kostel v Norsku. Po cestě nás ale zlákala malá pláž u jezera, kde jsme nakonec skončili na sluníčku po celé odpoledne. Koupání sice nebylo úplně v nejteplejší vodě, ale zažili jsme i studenější..
Norsko, Heddal: Sloupcový dřevěný kostel
Neděli jsme strávili opět u vody, u stejného jezera, tentokrát z druhé strany. Bylo celkem větrno, takže jsem se nekoupala, ale Martin vodu vyzkoušel hned poté, co na něm ze stromu přistála obrovitánská housenka lišaje lipového. V tu chvíli by se v nás obou krve nedořezal, jak jsme se lekli.
Při pondělku jsme navštívili Kragero - údajně perlu jižního pobřeží Norska. Takové malé osmitisícové městečko, kde byl větší provoz na moři, než na silnici. Atmosféra tady nám naprosto učarovala.
Norsko, Kragero: Pitoreskní městečko
Norsko, Kragero: Oh yes!
Norsko, Kragero: Přístav
Norsko, Kragero: Pohled na město
Norsko, Kragero: Shoda!
Poslední večer v Norsku jsme strávili koupáním v extra teplém sladkém jezeře se skokánkem a měkkou travičkou okolo. Bylo to pro nás jako ráj, mohli jsme se konečně pořádně umýt a předstírat tak doma, že jsme byli celou dobu vymydlení.
Norsko: Oáza
Norsko, Langesund: Lotus na trajektu
Německo: Poslední večeře
Po jednom a půl dni stráveném za volantem jsme konečně dorazili k českým hranicím. Poslední večeří byly Marinovy vysněné bavorské klobásky. Další den jsme kolem půl jedné dorazili v pořádku domů.
Celkem jsme v Norsku strávili 22 dnů a domů jsme se vrátili za 27 dnů. Najeli jsme přes 5 600 km a zničili dvoje boty. A bylo to skvělý.
Žádné komentáře:
Okomentovat